Je čtvrtek, 20:58. Sedím v rychlíku R423, přestože tu nemám co dělat. Jak jsem se sem dostal a proč tady jsem? Čtěte dál.

Svůj vlak R701 s pravidelným odjezdem v 19:38 ze stanice Praha Hlavní nádraží jsem stihl asi 50 sekund před odjezdem, a to kvůli totálně zasekané dopravě v centru Prahy, kdy v tramvajích lid stáli jeden druhému na hlavě. Euforie, že jsem poslední rozumný spoj stihl, mě opustila záhy, a to již ve stanici Praha - Vršovice, kde nám milá paní průvodčí sdělila, že si zde minimálně hodinu postojíme.

Důvod? Pár hovad prý zničilo jeden vagón (vystříkanej hasičák a jiný srandy - víc jsem bohužel nepochytil), který musí České Dráhy ze soupravy odpojit. Tedy minimálně hodina zdržení. Zakrátko však přišla průvodčí se skvělou zprávou, že můžeme přestoupit do rychlíku R423, který jede 20.06 z Prahy - skvělá zpráva to byla ovšem jen pro ty, co jedou nejdále do Olomouce.

I když já si taky nemám co stěžovat, když mi to v Olomouci (příjezd 23:04) skvěle navazuje na další rychlík (odjezd 01:15), že? :-)

Měl jsem tedy dvě možnosti:

1. sedět na prdeli a čekat, až náš vláček R701 zase pojede, nebo
2. podlehnout davové psychóze a přestoupit na R423, který ovšem pro mě končí v Olomouci.

Nakonec jsem se rozhodl pro možnost č. 1 přesto, že nás ve vlaku zůstalo opravdu poskrovnu. Jezdili jsme sem a tam a já byl celkem v klidu. Klid mi ovšem dvakrát dlouho nevydržel. Ve chvíli, kdy mi dvě slečny sdělily, že náš rychlík R701 možná zruší úplně, ve mně trochu zamrazilo. Fakt o zrušení vlaku při více jak hodinovém zpoždení slečny věděly od paní průvodčí. Dvě slečny ještě stihly vyskočit, když jsme se začali opět pohybovat zpět ku Praze. Já to pochopitelně nestihl, takže jsem skončil někde mezi polem a mostem, odkud jsem viděl, že do Vršovic akorát přijíždí zmiňovaný rychlík R423. Super.

V tom jsme to ale otočili i my, takže jsem na poslední chvíli stihl vyskočit ze stále jedoucího vlaku na asfalt perónu, což bylo lepší, než mezi pražce a vyhýbky. Dobrá zpráva je, že teď už dorazím aspoň do Olomouce, jenže co dál?

Z Olomouce do Přerova je to sice jen 20 km, ale jděte to s báglem pěšky někdy o půlnoci. Přes dvě hodiny se mi taky moc čekat nechtělo, tak jsem řešil, jak se poprat se vzniklou situací.

Nabízí se několik variant:

• v Olomouci čekat na přípoj, který je v nedohlednu,
• někde mezi Prahou a Olomoucí (Česká Třebová, Zábřeh na Moravě) přestoupit na jiný spoj, kterým bych se dostal domů rychleji,
• přejet Olomouc a nějak se do Přerova vrátit - z Hranic na Moravě.

Všechny možnosti nabízely řešení s jediným rozdílem - že bych ty dvě hodiny čekal pokaždý někde jinde. Takže jsem byl zase tam, kde na začátku. V prdeli.

Jako spásné a lákavé řešení se jevila možnost vytáhnout nějakého chudáka z postele pár desítek minut před půlnocí, který by mě vzal z Olomouce autem.

Vtom mi ale zavolal jeden z potenciálních “chudáků”, který vyvinul nadlidské úsilí, aby nemusel z postele někam do noční tmy. Podíval se na net a oznámil mi, že “můj” rychlík R701 nakonec neodstavili a že už si to zase šněruje k nám na Moravu asi s 45 minutovým zpožděním. Což by ale znamenalo maximálně několik desítek minut čekání v Olomouci! To je nápad! Úplně jsem v tom zmatku totiž zapomněl na možnost, že by R701 přece jen neodstavili!

Je 22:43 a já pokračuji v psaní tohoto článku, pro změnu z rychlíku R701. Jak je to možné?

Skutečná realita se totiž ukázala již ve stanici Choceň (což bylo asi tak 20 minut od zmiňoveného telefonátu). Ve chvíli, kdy jsem v rychlíku R423 opouštěl Choceň, akorát zahlásili příjezd R701 (!) Takže opět změna plánu. Je totiž dost možné, že by původní R701 ještě stihl před Olomoucí předjet R423, což by byl samozřejmě průser.

Rozhodl jsem se tedy konat. V České Třebové jsem z druhého nástupiště sprintoval k odjezdům, abych zjistil, na které nástupiště přijede R701 - jen jsem se stihl otočit, doběhnout na (čtvrté) nástupiště, a R701 byl na dohled. Čas přestupu max. 3 minuty. Přivítala mě milá a mladá paní průvodčí, kterou jsem naposledy viděl před nějakou hodinou ve Vršovicích… :-)

Co jsem si stačil všimnout na příjezdu - vlak byl zcela volnej (nečekaně) a bylo v něm maximálně několik desítek lidí.

Nedalo mi to, abych si nepopovídal s paní průvodčí, o co vlastně původně šlo, proč celá tato věc vznikla. Příčinou prý byli nějací 14 letí parchanti, které průvodčí vyhazovala z vlaku už v Praze a kteří se do vlaku opět nějak dostali. Tyhle zlatíčka prý vyrvali WC (eh?) a vystříkali celej vagón hasičákem, díky čemuž se stal vagón zcela neobyvatelným (lidi z něj prý dokonce prchali :-), výsledný efekt by si údajně nezadal se slzákem). A oni záškodníci prý okamžitě zmizeli kdesi ve křoví ve Vršovicích

Nabízí se, že by stačilo vagón uzamknout a jet vesele dál, jenže podle předpisů musí zůstat celý vlak průchozí - “znečištěný” vagón se tedy musel přepojit úplně na konec vlaku.

To tedy na vysvětlenou. Upřímně lituji paní průvodčí, která se stala hromosvodem dost pikantních nadávek všech lidí, které vzniklý problém dvakrát nepotěšil. Primitivové. Za tohle přece ČD nemohou, tím méně paní průvodčí.

Průvodčí mi ještě sdělila, že v Olomouci bude přistaven zvláštní osobní vlak, který čeká na (cca 20 minut zpožděný) rychlík R423. Dispečeři se prý činí, co mohou :-) S tímto “know-how” by byla situace zase jiná, ale teď je to už fakt jedno. Hlavně, že dorazím do původního cíle, dokonce původním vlakem.

Tak tedy dobojováno. Zpoždění rychlíku R701 bylo v České Třebové 40 minut, teď momentálně ve stanici Zábřeh na Moravě je 50 minut. Suma sumárum budu v cíli s necelou hodinou zpoždění. Na to, jak to původně vypadalo tragicky, to ujde. Jen trasa byla trochu krkolomná:

• Praha hl. n. - Praha (Vršovice) v R701,
• Praha (Vršovice) - Česká Třebová v R423,
• Česká Třebová - Přerov v R701,
• a to vše bylo možno realizovat jen díky vzájemným zpoždením obou vlaků, náhodám a vlivu vyšší moci ;-), nakonec s celkovým časem 4 hodiny 12 minut.

Co říci závěrem?

Kdybych zůstal u možnosti č. 1 a nehnul bych ve Vršovicích brvou, byl bych teď na tom stejně. Mohl jsem na tom ovšem při méně příznivých okolnostech být podstatně hůř. :-)

Docela bych pochválil České Dráhy, že se s problémem porvaly tak, jak se porvaly. Nutno však dotat, že nebýt notebooku s IDOSem, mobilu a pár schopných lidí s přístupem na net, byla by situace podstatně horší.

Už se těším, jaké zpestření mě na cestách potká někdy příště. :-)

PS.: Je 23:13, opouštím stanici Mohelnice a vypínám notebook…